Jak rozeznat zdravý odstup od karmického odmítnutí

Někdy přijde chvíle, kdy se nám sevře žaludek už při pomyšlení na setkání s někým z rodiny.

Známe jeho tvář, hlas, gesta – a přesto máme pocit, že bychom nejraději utekly.

Vzpomínky se mísí s bolestí, s vyčerpáním, a uvnitř nás se ozve jasné "ne".

Jenže hned nato přijde obava: Neselžu tím? Nezatížím si tím karmu?

Jsou chvíle, kdy stojíme před rozhodnutím, které se zdá téměř neproveditelné.

Milovaná osoba – matka, otec, sourozenec – překračuje naše hranice, zraňuje nás, a my už dál nemůžeme.

V srdci cítíme jasné "ne", ale v hlavě se ozývá: A co když si tím zatížím karmu?

Mnohé ženy v sobě nesou obavu, že odmítnutí blízkého člověka přinese "trest" v podobě karmického dluhu.

Pravda je však jiná: karma se netvoří samotným odmítnutím, ale záměrem, z jakého odmítáme.

Karma není o povinné snášenlivosti

Karmu nevytváříme proto, že řekneme "ne".

Karma vzniká, pokud jednáme z nenávisti, pomsty nebo přejeme druhému utrpení.

Naopak, pokud říkáme "ne", protože chráníme sebe, své zdraví a důstojnost, nejedná se o dluh, ale o uzdravení vzorce, který by jinak pokračoval dál.

Kdy jde o karmické odmítnutí

• Odmítám z touhy potrestat nebo ublížit.
• Cítím hněv, pohrdání, touhu po pomstě.
• Tělo je v napětí, cítím sevření.
• V mysli se opakují představy, jak druhý "dostane, co si zaslouží".
• Pouto s člověkem zůstává, ale je plné zloby.

Kdy jde o zdravý odstup

• Odmítám, abych ochránila sebe a svou energii.
• Cítím klidnou rozhodnost, i když je přítomen smutek.
• Tělo se uvolní, cítím úlevu.
• Nepřeji druhému bolest, jen mu nechávám jeho cestu.
• Pouto se přirozeně rozvolňuje nebo mizí.

Nejčastější omyly, které drží ženy v bolesti

• "Musím vydržet, protože je to rodina."
• "Když řeknu ne, jsem špatná dcera."
• "Zavřít dveře znamená nenávidět."

Pravda? Opravdová úcta k rodině nezačíná obětováním sebe, ale uznáním vlastních hranic.

Krátká věta, která pomáhá ukotvit rozhodnutí

Když se objeví pocit viny, můžete si tiše říct:

"Rozhodla jsem se chránit sebe. To není odmítnutí lásky, ale odmítnutí bolesti. Moje úcta k sobě je v souladu s vyšším řádem."

Tato jednoduchá věta pomůže připomenout, že vaše rozhodnutí vychází z lásky k sobě, ne z touhy ublížit.

Někdy je nejčistší projev lásky k sobě i k druhému právě to, že jej k sobě nepustíme, dokud neuzná naše hranice.

Zdravý odstup není hříchem – je to lék.

A tam, kde končí bolest, může konečně začít klid.