Když se žena nechá vést

Rok jsem doprovázela jednu ženu na její cestě k sobě. Byla to cesta hluboká, syrová i krásná zároveň. Od prvního setkání jsem cítila, že nese v sobě téma, které ji brzdí v plném rozkvětu – silnou, dávno zakořeněnou žárlivost a odpor vůči ženám, které působily vyzývavě vůči mužům. Nebyla to povrchní antipatie. Šlo o dávný otisk z minulého života – zkušenost zrady, ztráty důvěry a bolesti, která se přenesla do současnosti.

Během naší roční spolupráce se postupně začala otevírat. Krok za krokem, s odvahou a pokorou. V jednom z klíčových procesů se otevřel právě onen minulý život – místo, kde to všechno začalo. Tam jsme uzdravily hluboký uzel mezi ponížením, ženskou hodnotou a přijetím vlastní smyslnosti. Když se tento příběh rozpletl, její energie se proměnila. Najednou se rozsvítila.

Plně pochopila, co ji nejvíc dráždilo u jiných žen a proč. Otevřela se plně přirozené ženskosti, svůdnosti, živosti, chuti být viděná a milovaná. A jakmile to přijala, začalo se dít něco nádherného.

Otevřelo se její poslání – práce s ženskou energií, s dělohou, s traumaty uloženými v ženském těle, s učením, jak se znovu stát ženou ve své přirozenosti, ne v očekáváních světa.

A dnes mi napsala zprávu: že o víkendu povede svou první léčivou ženskou meditaci.

Stála jsem u okna, četla tu větu a cítila niternou a hřejivou štěstěnu.. Za ni. Za tu cestu.

Za důkaz, že když se žena nechá vést, když důvěřuje procesu, když má odvahu projít bolestí, která ji drží v minulosti — život jí odpoví. Dříve či později přichází chvíle, kdy se všechno začne naplňovat.

Tento okamžik je pro mě připomínkou, proč tuto práci dělám. Každé uzdravené ženské srdce proměňuje svět kolem nás.

A možná…

Možná i vy právě stojíte na prahu proměny.

Cítíte, že se něco ve vás chce nadechnout, uvolnit, znovu ožít?

Že je čas nechat se vést – a dovolit si rozkvést tam, kde jste kdysi zavřela dveře?