Matka, která drží prostor

Je v nás pradávná paměť.

Paměť Matky, která ví.

Která chrání.

Která tvoří a bdí.

Ne té Matky, která se obětuje do vyčerpání.

Ale té, která drží Svět.

V mém nitru se jednoho dne rozsvítilo jasné světlo. Volalo mě domů. Ke mně. K mé rodině. K Matce ve mně. K té pravé, neokleštěné, nezkreslené ženské síle, která nese řád, život, světlo i oheň spravedlnosti.

Během věků byla energie Matky pokřivena. Udělali z ní služku, mučednici, nebo naopak slabou, nejistou figuru, která se vzdala své moci. Matka měla pečovat, ale ne chránit. Měla být laskavá, ale nesměla být silná. Měla milovat, ale ne vymezit hranice. Tímto pokřivením trpíme dodnes.

Ženy, které cítí své srdce hořet, často nevědí, jak ho nechat hořet moudře, pevně a přitom láskyplně. 

Když jsem začala čistit své rodinné pole a prohlížet pokřivené vztahy, došla jsem k bodu, kdy už nešlo jít ven. Musela jsem jít hluboko dovnitř. Tam na mě čekala Matka – ne ta lidská, ale ta Božská. Připomněla mi, kdo jsem. Nejen žena. Nejen matka svých dětí. Ale Matka držící život, prostor, světlo i čas. Stála tam se mnou, a od té chvíle se ve mně všechno změnilo. Když žena drží prostor, drží svět
Nejsilnější duchovní čin, jaký žena může vykonat, není odejít na horu meditovat. Je to držet prostor, kde se může narodit nový život – ať už doslova, nebo energeticky. Je to čistit rodinné pole, uzavírat karmicky smyčky, držet spravedlnost v drobných každodenních činech. Je to otevřít srdce a zároveň říct NE, když je to třeba. Je to milovat natolik, že neuhnete, když jde o pravdu.

Otázky pro ty, kteří čtou

 • Kde ve vašem životě jste byla spíš "hodná", než pravdivá?

 • Cítíte, že ve vašem nitru dříme zapomenutá síla, která čeká na probuzení?

 • Jaká byste byla, kdybyste byla opravdu Matkou – téhle Zemi, svému rodu, sama sobě? 

Malý rituál k probuzení Pravé Matky

Najděte si klidný prostor.

Zapalte svíčku – bílou nebo rudou.

Položte si ruce na podbřišek a dýchejte.

Nechte z něj vystoupit obraz Matky, která ve vás žije.

Nepospíchejte. Může být klidná. Může být hněvivá. Může být tichá.

Až ji ucítíte, řekněte si v myšlence:

"Jsem připravená tě slyšet. Uč mě jak držet svět."

A jen buďte. Možná uslyšíte šepot, možná jen teplo. Ale semínko bude zaseto. To je jisté a dané. Věci se dají do pohybu a začnou měnit.