Když jsem se rozhodla být ženou, ne rolí

…a co to znamenalo v každodenním životě

Dlouho jsem hrála. Dokonale.

Dceru, partnerku, matku, tu silnou, co všechno zvládne.

Až jednoho dne moje tělo zašeptalo: "A kdo jsi ty pod tím vším?"

Nevěděla jsem. Jen jsem věděla, že to nejsem já.

Přestala jsem se snažit být ideální.

Začala jsem být pravdivá.

A to bolelo. Bylo to divoké. Rozházené. Neuhlazené.

Ale bylo to moje.

Byla jsem žena, která se znovu narodila ve svém vlastním těle.

Bez návodu. Bez potlesku. Ale s vnitřním světlem, které jsem nikdy předtím necítila tak silně.

A dnes vím – že žena není role. Je to paměť světla, která čeká, až jí dovolíme dýchat.

1. Poznala jsem, že "být ženou" není výkon, ale stav bytí

První krok byl pochopit, že nemám být "dokonalá", ale živá.

Začala jsem se ptát: Co teď cítím? Co potřebuji? A co teď opravdu chci?

Praktická rada:

Začni den otázkou:

"Jak se dnes cítím?"

A dovol si necítit se dobře. To je začátek pravdivosti.

2. Učila jsem se říkat NE bez výčitek

Opravdová žena není služebnice všech okolo.

Musela jsem rozpoznat, co je moje zodpovědnost – a co už není.

Praktická rada:

Napiš si tři věci, které děláš jen proto, že "by se měly".

A jednu z nich dnes zruš.

3. Vrátila jsem se ke svému tělu jako k chrámu

Tělo mi říkalo všechno, ale já neposlouchala.

Až bolest mi ukázala, že žiju mimo sebe.

Praktická rada:

Každý den na chvíli spočiň dlaněmi na podbřišku a jen dýchej.

Řekni si: "Tady jsem doma."

Tohle je návrat ke kořenové čakře, k Zemi, ke zdroji.

4. Přestala jsem bojovat. Začala jsem tvořit.

Když jsem přestala dokazovat světu, že "na to mám", zbylo ticho.

A v tom tichu – jsem slyšela hlas své duše.

Praktická rada:

Vezmi papír a napiš si otázku:

"Kdybych se nebála být vidět taková, jaká jsem – co bych tvořila?"

A napiš si odpověď bez cenzury.

Závěr:
Být ženou není cíl. Je to způsob jak žít v souladu.

Moje rozhodnutí nebýt rolí nýbrž bytostí mě změnilo. Je to cesta návratu – ne k tomu, co po mně chtějí druzí, ale k tomu, kým jsem byla dávno, než jsem zapomněla. A jestli jsi na té cestě taky, víš, že nejsi sama.