Minulé životy jako recepty pro Duši

Kolikrát v životě cítíme, že něco už známe, i když jsme to nezažili. Něco nás silně přitahuje – místo, jazyk, člověk – a nevíme proč. Někdy si s sebou neseme strachy, vzorce nebo bolesti, které nám nedávají smysl. Avšak naše Duše si vše pamatuje

Minulé životy nejsou senzace ani příběh pro zábavu. Jsou jako staré recepty v kuchařce naší Duše. Je v nich zapsáno to, co právě teď prožíváme. Když se do nich s pokorou a důvěrou podíváme, může to být osvobozující, léčivé a překvapivě praktické.

Proč se dívat do minulých životů?

Protože odpovědi, které hledáme venku, často neseme v sobě. Jen je potřebujeme správně přečíst.

Každý z nás si s sebou do tohoto života přinesl určité dary, výzvy, zkušenosti i nedokončené kapitoly. Něco jsme přišli uzdravit, něco dokončit, něco naprosto nového tvořit. Ale pokud v sobě neseme karmické uzly z minulosti, mohou se opakovat i tady – aniž víme proč.

Někdy se opakují v podobě vztahů, které bolí. Jindy v nepochopitelném strachu nebo hlubokém smutku, který jako by neměl příčinu. Když půjdeme do hloubky, může se ukázat, že ten strach byl kdysi v jiném životě zradou nebo ztrátou. A že to, co nás dnes paralyzuje, je ve skutečnosti pozůstatek něčeho, co jsme už dávno prožili – ale nezpracovali a neuzdravili.

Otevírání minulého života není o tom, že se v něm začneme utápět. Je to, jako kdybychom na chvíli otevřeli starý recept, přečetli si ho a pochopili, proč se nám dnes stále něco nedaří. Ne proto, abychom v nezdaru pokračovali – ale abychom recept přepsali, nebo ho konečně vyřadili ze své kuchařky.

Vědomé podívání se do minulého života může přinést úlevu, soucit, pochopení i velmi konkrétní změnu v přítomnosti. Je to jako když konečně rozpoznáme, proč se naše duše stále vrací k určitému tématu. A jak z něj konečně můžeme vystoupit.

Jak to probíhá v rámci Duševního mentoringu?

V rámci Duševního mentoringu, který vedu, někdy minulý život přijde sám. A jindy k němu dojdeme vědomě – skrze otázky, skrze hlas duše, který ukazuje, kde má člověk nezpracované místo.

Vždy pracuji s hlubokou úctou, v lásce a bezpečí. Nikdy se neotevírá nic, na co člověk není připraven. Nejde o "vidění" pro efekt – ale o citlivé vedení k tomu, co duše opravdu potřebuje. Minulý život se otevře tehdy, když je připraven být pochopen – ne dřív.

Jak poznat, že nás minulý život volá?

• Opakující se sny, které mají zvláštní atmosféru nebo si tělo pamatuje pocity, které si nemůžeme spojit s tímto životem.

• Silné přitažlivosti k určitému období, zemi, profesi – i když jsme tam nikdy nebyli.

• Situace, které se opakují, ačkoliv člověk "všechno zkusil" – a stále se vracíme na začátek.

• Vztahy, které nás hluboce zasahují, aniž bychom racionálně věděli proč.

• Vnitřní hlas, který nám říká: "tohle už jsem zažila."

Pokud se rozhodnete podívat do minulého života, není to únik. Je to návrat. Návrat k sobě. Ke své celistvosti. K tomu, co naše Duše už ví – avšak naše srdce to potřebuje ještě znovu slyšet.

Možná právě tam najdete odpověď, na kterou jste tak dlouho čekali.