Na Zemi se nepotkáváte jen s lidmi, kteří chtějí sdílet, tvořit a růst. Vedle nich tu existují i tací, jejichž vnitřní nastavení je postavené jinak. Ne na propojení, nýbrž na moci!

Naše matky nás vychovávaly tak, jak samy uměly. V rámci možností, které měly. V rámci doby, ve které žily.

Jsou odchody, které v sobě nesou ticho, klid a zvláštní druh řádu. Nezanechávají za sebou chaos. Spíše niterný pocit, že se něco naplnilo tak, jak se přesně naplnit mělo.

Jsou témata, která v životě ženy nebolí nahlas. Nevytvářejí drama na povrchu, ale tiše formují to, jak o sobě přemýšlí, jak se cítí mezi lidmi a jaké místo si dovolí zaujmout.

Jsou období v životě, kdy člověk udělá obrovský kus vnitřní práce. Postupně začne vidět souvislosti. Rozpozná rodové vzorce. Dotkne se míst, která byla dlouho skrytá. A přesto zůstává jedna oblast, která jako by se stále úplně neotevírala. U mnoha žen je to právě oblast hojnosti.

Posledních šest let jsem věnovala velmi intenzivní vnitřní práci. Bylo to období hluboké transformace – práce s rodovou linií mé rodiny i rodiny mého muže, postupného rozpouštění starých zátěží, traumat a vzorců, které se v rodinách předávají po generace.

Stále více lidí v poslední době cítí zvláštní vnitřní pohyb. Tichý, ale neodbytný pocit, že způsob života, který byl dlouho považován za samozřejmý a jediný možný, už s nimi není v souladu.

V posledních letech je možné velmi zřetelně vnímat, že se otevírá období, které lidstvo vede k hlubokému vnitřnímu úklidu. Mnoho lidí cítí silnou potřebu zastavit se, podívat se pravdivě na svůj život, na vztahy, na rodinné příběhy, které se v různých podobách opakují, a začít je postupně uvolňovat. Jako by se otevřel prostor, který vybízí k...

V posledních letech se hodně hovořilo o manifestování, o vědomém tvoření reality, o schopnosti člověka přitahovat do svého života vztahy, příležitosti, práci nebo životní situace, které odpovídají jeho přáním a představám.