Dnes v noci nastane úplněk. Lidově se mu říká Jahodový měsíc – první letní úplněk roku, který přichází krátce po slunovratu, v období, kdy je příroda na vrcholu síly. Můžete si všimnout, že Měsíc bude vypadat opticky větší a má nazlátlý až oranžový odstín, díky tomu, jak nízko se pohybuje nad obzorem.

Kolikrát jste si dnes nasadila masku? Kolikrát jste přikývla, i když uvnitř jste křičela ne? Kolikrát jste se usmála, abyste neudělala vlny?

Někdo Vás kritizuje. Posuzuje. Hodí na Vás větu, která sedne jako facka. A Vy v tu sekundu uděláte to, co dělá devadesát procent lidí — začnete vysvětlovat. Obhajovat se. Dokazovat, že to tak není, že to bylo jinak, že máte své důvody.

Jméno je jedna z prvních věcí, kterou o sobě světu sdělujeme. Podepisujeme se jím, představujeme se jím cizím lidem na první schůzce. Je to slovo, které slyšíme tisíckrát za život – a přesto si málokdy uvědomujeme, že každé jeho vyřčení je i malým energetickým aktem.

Stála přede mnou na začátku léta, zabalená do vrstev oblečení, které zakrývaly víc než jen tělo. Prohlížela si mě tak dlouho, až to začalo být nepříjemné. Pak jí to nedalo…

Odcestovala jste. Zabalila jste kufry, dala výpověď, možná prodala věci, které vás celá léta vázaly na místo, kde jste se dusila. Řekla jste si — tam bude jinak. Tam konečně začnu žít tak, jak jsem vždycky chtěla.

Víte, co je nejpohodlnější lež, kterou si lidé říkají?

Víte, co je na ranách z dětství to nejzrádnější? Že nezůstanou jen v minulosti. Tiše se nastěhují do přítomnosti.

Znáte ten pocit, kdy se váš partner najednou začne dívat za horizont? Kdy se z nicotného rozhovoru o dovolené zrodí plán na stěhování do jiné země? A kdy tenhle plán, přestože přijde potřetí, počtvrté, popáté, vypadá pro něj úplně stejně naléhavě jako poprvé?

Mlčení ženy nebývá začátkem problému. Je jeho důsledkem.